Historie sboru:

Historie farního sboru ČCE ODRY

Máme-li hovořit o historii našeho sboru v Odrách, musíme si krátce nejprve připomenout události, které předcházely před jeho vznikem.

Území, ve kterém dnes žijeme, byla dlouhá staletí osídlena německým obyvatelstvem, převážně katolického vyznání. Po bitvě na Bílé hoře 8.11. 1620 byli také němečtí evangelíci pronásledováni pro své náboženské přesvědčení. Po vydání Tolerančního patentu 13.10. 1781 císařem Josefem II., se hlásili k evangelickému vyznání nejvíce obyvatele ze Suchdolu nad Odrou a jeho okolí. V roce 1859 si za velmi těžkých podmínek postavili v Suchdolu mohutný chrám, který tam stojí dodnes.

V Odrách byla zřízena kazatelská stanice německých evangelíků v roce 1897. Měli pronajatou místnost v hotelu Jelen na náměstí- nynější hotel Max. Kazatelská stanice patřila duchovní správou právě k suchdolskému sboru. V roce 1922 byla kazatelská stanice přemístěna do školy na Radniční ulici (dnešní hudební škola). V pozdějších letech 1922-1936 nastala duchovní stagnace. Krátce potom přišla předválečná a válečná léta, počet bohoslužebných shromáždění se zmenšil, a tím vývoj německého evangelictví v Odrách a okolí končí.

Ukončením 2. světové války, obnovením naší samostatnosti, odsunem velké části německého obyvatelstva a navrácením pohraničního území, došlo k přesunu českého obyvatelstva z vnitrozemí do těchto uprázdněných oblastí. Od června 1945 začali přicházet do oblasti Oder, Fulneku, Vítkova a Suchdolu nad Odrou, společně s ostatními osídlenci také mnoho evangelíků, většinou z Valašska, Těšínska, Ostravska, a reemigranti z Volyně a Jugoslávie. Usazovali se nejraději v kompletních celcích podle jednotlivých vesnic a měst, odkud přicházeli.

Rozlehlá území kladla velké nároky na první kazatele, kteří se na tuto obětavou práci přihlásili. Do Suchdolu se koncem srpna 1946 přistěhoval vikář Ladislav Dostál. První jeho bohoslužby byly konány v suchdolském kostele 11. září 1946.

Duší a vůdčí osobností evangelíků, kteří se přistěhovali do Oder, Louček, Jakubčovic, Veselí, Fulneku a dalších vesnic, byl Josef Bartoň, který pocházel z Orlové. Už během zimy roku 1945 opatřil potřebnou místnost ke shromažďování, a to v 1. poschodí měšťanské školy, na které byl jeho syn Adolf ředitelem. První bohoslužby v této místnosti vykonal                   br. farář L. Dostál 10.3. 1946, kde se shromáždilo 76 bratří a sester z Oder a okolí. Nejpočetnější shromáždění toho roku bylo o Vánocích, kdy se sešlo 96 bratří a sester, k Večeři Páně přistupovalo 31 osob. Místnost, kde se konaly bohoslužby, byla vybavena harmoniem pocházejícím z majetku německé evangelické církve. Čteným kázáním v nepřítomnosti faráře sloužil bratr Josef Bystroň.

27.6. 1946 se do Oder přistěhoval se svou rodinou Josef Bělíček, který pocházel ze Seninky u Vsetína. Ten se stal velkým pomocníkem bratru Bystroňovi. Společně požádali MNV            v Odrách o přidělení vyhovující budovy, kterou by bylo možno upravit na modlitebnu. K přidělení budovy došlo počátkem března roku 1947 na Kopečné ulici. Tato budova byla bývalý hostinec, poznamenaná stopami války z 6.5. 1945, kdy byly Odry osvobozeny sovětskou armádou. Obětavou prací bratří a sester se podařilo za velmi krátkou dobu- hlavně sál – uvést do takového stavu, že dne 30.3. 1947 se konalo otevření této modlitebny, při kterém kázal br. farář Dostál ze Suchdolu nad Odrou. Přítomno bylo 142 účastníků, největší návštěva v historii této modlitebny. Modlitebna sloužila také k bohoslužbám církve metodistické.

V té době se scházela mládež v Loučkách u Jana Macháčkového, společně s mládeží Jednoty bratrské. Duchovní oporou tehdejší mládeže byl Jarek Hluchý, který později tragicky zahynul při dopravní nehodě v Hošťálkové.

Rozběhlo se vyučování dětí v Nedělní škole, kterou vedl bratr Josef  Bělíček, po něm učitelka sestra Jarmila Kvítková. Příznivé podmínky pro další duchovní rozvoj vedly faráře Dostála ze Suchdolu a bratry z Oder k tomu, aby byla v Odrách zřízena kazatelská stanice. K tomu došlo 14.3. 1948 po dopoledním shromáždění, na kterém kázal br. fárář Dostál. Byl zvolen výbor kazatelské stanice v počtu šesti členů: Josef Bystroň, Josef Bělíček, L. Ondruch –učitel, Tomáš Kovář z veselí, Antonín Machala z Louček a Miroslav Škoda z Oder. Bohoslužby se konávaly každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci 16 hodin., při nichž kázal farář Dostál a další kazatelé ze vzdálenějších sborů.

10.4. 1949 nastoupil do Suchdolu bratr farář Gustav Říčan, který byl obětavým pomocníkem a kazatelem v naší kazatelské stanici. Prvním kazatelem v Oderské kazatelské stanici vyjímečně se samostatným výborem byl vikář Miroslav Frydrych, který pocházel z Ratiboře. Sloužil v Odrách od roku 1951 – 1956. Mezi tím byl v roce1952-1954 na vojně. Ve farní budově bydleli kratší dobu společně s rodinou Josefa Bělíčka, který se pak odstěhoval do bytu MNV na náměstí v Odrách.

Dne 1.5. 1956 byl ustaven v Odrách samostatný sbor ČCE. Za členy staršovstva byli zvoleni: Josef Bystroň, Josef Bělíček, Josef Šťastný z Louček, Antonín Machala, Tomáš Kovář, Ludvík Ondruch, Miroslav Škoda. Kurátorem a zároveň archivářem sboru byl dlouhá léta Josef Bělíček st., který psal kroniku našeho sboru do roku 1953.

 

Kazatelé v našem sboru byli:

Miroslav Frydrych                                             1951-1956

Bedřich Šurman                                                1956-1960

Rostislav Chlubna                                             1960-1969

Jaroslav Hejnoch                                               1969-1979

Milada Mrlinová – Hanzlíková                           1979-1981

Vlastimil Kovář  - administrátor                         1981-1983

František Schilla                                                1983-1986

Tadeáš Staniek                                                   1986-1992

Vlastimil Kovář – administrátor                         1992-1996

Radovan Rosický                                               1996-2003

Roman K. Lukáš- administrátor                         2003- 2008

Mária Jenčová   - administrátor                          2008-2010

František Hruška - administrátor                        2010-dosud

Radek Hanák        na půl úvazku                       2011- dosud

 

Kurátoři oderského sboru:

Josef Bělíček st.                                                 1956-1974

František Hanzlík                                              1974-1981

Božena Pajurková                                              1981-1986

Daniel Dvorský                                                  1987-1995

Eva Dvorská                                                       1996 -1997

Radek Hanák                                                      1997- 2010

Hynek Janiš                                                        2010-2012

Jaroslava Londinová                                           2013-

 

Pokladníci našeho sboru byli:

Miroslav Škoda                                                   1956-1959

Miroslav Škrabánek                                            1959-1995

Miroslav Soják                                                    1995-2000

Karel Malý                                                          2000- 2012

Hynek Janiš                                                        2013-

 

V době, kdy nebyl náš sbor obsazen, byli administrátory Gustav Říčan, Jaroslav Batla, Jaromír Sečkář, Bohuslav Polívka, Vlastimil Kovář, nyní Roman K. Lukáš. Dalšé kazatelé, kteří sloužili kázáním při bohoslužbách byli: Zdeněk Šimonovský, Pavel Fojtů, Hána, Klas, Hana arešová, z Církve bratrské Orawski, Aszonyi, studenti z Afriky a mnoho dalších.

Z laických kazatelů to byli: František Machač, Rudolf Hroch, Jaroslav Graclík, Miloš Kaňák, Jaroslav Adámek z Přerova, Judr. Karel Pala, Stanislav Škarka, Zdeněk Žamboch, otec a syn Plaší, poslední tři roky Radek Hanák.

Předčitatelé, kteří sloužili čteným kázáním, byli: Josef Baystroň, Josef Bělíček st., František Hanzlík, Božena Pajurková, Jaroslav Hanzlík, Rudolf Štrbák, Miroslav Škrabánek.

 

 

Kazatelská stanice ve Fulneku byla zřízena v roce 1956. Hospodářskou i duchovní správou náleží k mateřskému sboru v Odrách dodnes. Neměla stálou místnost k bohoslužbám. Scházeli se ve škole zásluhou tehdejšího předsedy MNV Fulnek, br. Kadlčíka, v katolické kapli, v sakristii této kaple při opravách, pak v místnosti zvané „roleta“ u vchodu do mateřské školky.

Po adaptaci a úpravách kaple na památník J. A. Komenského nám bylo umožněno bezplatně užívat tento prostor ke konání bohoslužeb, které bývají každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci. Tento památník byl opraven velkým nákladem Ochranou památkové péče okresu Nový Jičín a státu. Smlouvu k bezplatnému užívání máme od roku 1992.

 

A teď k nedávné minulosti našeho sboru. Přes veškeré úsilí, obětavost a vynaložené náklady v modlitebně na Kopečné ulici, kde za každého kazatele se něco opravovalo, nepodařilo se dát tuto budovu do takového stavu, kde by mohl být zřízen přiměřený byt pro rodinu kazatele. Tato budova byla postavena dle plánu města Oder v roceš 1817.

V roce 1993 jsme proto zakoupili budovu na ulici 1. máje 63. Tato budova byla společným majetkem MěÚ a Československé církve husitské. Sál sloužil dlouhá léta jako tělocvična TJ Optimit a byt v poschodí obýval předseda MNV Běhálek. Začaly nové starosti s rozsáhlými opravami a úpravami jak interiéru, tak fasády, elektroinstalace, plynofikace, úpravami terénu apod.

Všechny tyto práce si vyžádali mnoho obětavosti a úsilí od mladých i starších členů našeho sboru, členů Církve bratrské a brigádníků z řad mládeže jiných sborů (Suchdol, Nový Jičín, Vsetín). Velkou zásluhu při vyřizování finančních prostředků, shánění odborníků a firem, které velkou část oprav prováděly, má bratr farář Vlastimil Kovář. Dále tito bratři: Karel Malý, Radek Hanák, který provedl elektroinstalaci, Radek Rosický, Ladislav Malý, Luboš Minařík a další nejmenovaní. Všem patří vřelé poděkování. Stará modlitebna byla prodána Pohřební službě pana Smetany.

Se stěhováním do nové modlitebny se započalo 7.6. 1994. 4.9. 1994 se zde konaly první bohoslužby, při nichž kázal Radovan Rosický. V této době zde byli přítomni také manželé Craddokovi z Edinbourghu ze Skotska. S tamním sborem Skotské reformované církve máme dlouholetou úspěšnou partnerskou spolupráci. Skotský sbor  nám již mnohokrát finančně vypomohl, právě i na opravu budovy.

Oficiální otevření modlitebny se konalo 26.5. 1996. Kázáním posloužil bratr farář Chlubna, odpoledne měl přednášku synodní senior  Pavel Smetana. Uvedl Radovana Rosického za kazatele našeho sboru. Na rok se rodina Rosických přestěhovala do opraveného farního bytu, kde bydleli a sloužili v našem sboru až do léta 2003. Za služby bratra Rosického se započalo také s konáním dětských letních táborů, které se konají doposud. Poté br. jáhen Rosický přijal službu ve sboru v Krnově.

Od té doby jsme neobsazeným sborem, administrovaným farářem Romanem Lukášem z Hranic, který zde každé úterý pravidelně koná biblické hodinu a káže jednou měsíčně. Na faře bydlí rodina Radka Hanáka, který je nejen kurátorem našeho sboru, ale také ordinovaným presbyterem. Velká část sborové práce včetně kázání tak leží na jeho bedrech.

Letošní rok 2006 je pro nás zlomový. Koupili jsme zbylé 2/5 budovy od Husitské církve, poněvadž ona zde již své bohoslužby nekoná. A tak od tohoto roku máme konečně ve svém vlastnictví  celý sborový dům, kde se mohou důstojně konat veškeré naše aktivity.

 

                                                                                                   Zpracoval:

                                                                                                        Miroslav Škrabánek

                                                                                                        Radek Hanák